<?xml version='1.0' encoding='UTF-8'?><?xml-stylesheet href="http://www.blogger.com/styles/atom.css" type="text/css"?><feed xmlns='http://www.w3.org/2005/Atom' xmlns:openSearch='http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/' xmlns:georss='http://www.georss.org/georss' xmlns:gd='http://schemas.google.com/g/2005' xmlns:thr='http://purl.org/syndication/thread/1.0'><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234</id><updated>2011-10-20T09:12:58.312-07:00</updated><category term='मनोज कुमार झा'/><category term='अनुप्रिया'/><category term='लोकसभा चुनाव 2009'/><category term='डा. मंजू गीता मिश्राक आलेख'/><category term='लघुकथा :भवनाथ झा'/><category term='पैघ व्यक्तित्व छोट विचार'/><title type='text'>मैथिली मंडन</title><subtitle type='html'></subtitle><link rel='http://schemas.google.com/g/2005#feed' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/posts/default'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default?max-results=100'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/'/><link rel='hub' href='http://pubsubhubbub.appspot.com/'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><generator version='7.00' uri='http://www.blogger.com'>Blogger</generator><openSearch:totalResults>13</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>100</openSearch:itemsPerPage><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-2031086538723271234</id><published>2010-10-11T07:55:00.001-07:00</published><updated>2010-10-11T08:01:42.128-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='लघुकथा :भवनाथ झा'/><title type='text'>भवनाथ झा केर एक गोट लघुकथा</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/TLMl1BD5RYI/AAAAAAAAAEQ/KBxAdYq3EUc/s1600/Bhavanath+Jha.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 188px; height: 200px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/TLMl1BD5RYI/AAAAAAAAAEQ/KBxAdYq3EUc/s200/Bhavanath+Jha.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5526802760461796738" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;भवनाथ; मैथिली मंडन लेल फेसबुक परक उपलब्धि छथि.  उर्जस्विता आ मैथिलीक प्रति निष्ठा हिनक इन्टरनेट जगत मे मैथिलीक सन्दर्भ मे सक्रियता सँ प्रदर्शित होइत छन्हि. हिनक लघुकथा- 'आशुकवि' अपन मूल मे व्यंग्य प्रधान अछि जे सुक्ष्म रुपें साहित्य केर सामाजिक सरोकार कें साहित्यकारक व्यक्ति केर तौर पर दायित्वबोधक बिना अपूर्ण मानैत अछि.  कामना जे भवनाथ मैथिली साहित्य जगत मे सतत रचनाशील रहथि आ सामजिक दायित्व केर निर्वाह करैत अन्य रचनाकार लेल एकटा आदर्श प्रस्तुत करथि.    &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;                                  &lt;span style="font-weight:bold;"&gt; आशुकवि&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;पटना सँ गाम जएबा ले बस पकड़ने रही तँ  वर्षाक कोनो संभावना नहि रहैक।&lt;br /&gt;मुदा गाँधीसेतु पार करितहिं रुद्रदेव साकार भए गेलाह। आगाँ तेहन हुनक&lt;br /&gt;ताण्डव भेल जे बस के रोकि देबए पड़लैक। रातुक एगारह बाजि रहल छल। अन्हार&lt;br /&gt;राति...झाँट, बिहाड़ि, बिजुलोका, मेघक अट्टहास...। मुदा फेर सभटा शान्त&lt;br /&gt;भेलैक। बस चलल। आगाँ सड़क पर गाछ सभ खसल रहैक। बहुत ठाम तँ बस निकलि गेलैक&lt;br /&gt;मुदा एक ठाम एकटा पैघ गाछ खसि पड़ल रहैक। बस रुकल आ भीतरक इजोत बारि देल&lt;br /&gt;गेलैक। कंडक्टर जा क' देखलक आ आबि क' कहलकै जे अहूँ सभ जँ संग दी तँ गाछ&lt;br /&gt;के हटाओल जा सकै छै, नै तँ भिनसर भेला पर कोनो उपाय हेतै। सभ यात्री एक&lt;br /&gt;स्वर सँ आश्वासन देलखिन आ सीट छोड़ि बहराए गेलाह आ जिनका जतहि गर लगलनि&lt;br /&gt;जोर लगा देलनि। तखनि की छल! थोड़बे काल मे गाछ घिसिया के कात कए देल गेल।&lt;br /&gt;हम सभ जखनि घुरि क' बसमे अएलहुँ तँ एकटा युवक निश्चिन्त भेल किछु लिखि&lt;br /&gt;रहल छलाह। हुनका पुछलियनि तँ ओ उत्तर देलनि -" हम तँ बैसले रही। मुदा&lt;br /&gt;भाई! आई अहाँ सभक जे एकता हम देखलहुँ तँ ततेक नीक लागल जे हमरा रहल नहिं&lt;br /&gt;गेल। एकटा कविता लिखए लगलहुँ। सुना दैत छी।" हम अवाक रहि गेलहुँ । ताबत&lt;br /&gt;बस चलि पड़ल आ हुनक कविता बसक घड़घड़ीमे बिला गेलनि।&lt;br /&gt;--&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-2031086538723271234?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/2031086538723271234/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2010/10/blog-post_11.html#comment-form' title='6 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/2031086538723271234'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/2031086538723271234'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2010/10/blog-post_11.html' title='भवनाथ झा केर एक गोट लघुकथा'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/TLMl1BD5RYI/AAAAAAAAAEQ/KBxAdYq3EUc/s72-c/Bhavanath+Jha.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>6</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-404339546950359</id><published>2010-03-08T04:21:00.000-08:00</published><updated>2010-03-08T04:45:26.065-08:00</updated><title type='text'>मिथिलेश कुमार राय केर दू गोट कविता</title><content type='html'>कथादेशक नवलेखन अंक सँ हिंदी पाठकक सोझां आबय वाला मिथिलेश कुमार राय कविता आ कथा दोनो विधा मे सामान रूप सँ सक्रिय छथि. मैथिली केर पढ़ौनी आ लिखौनीक खगता वाला माहौल मे पलल बढ़ल हेबाक कारणें मैथिली मे रचनात्मक क्रिया कलाप करबा मे परेशानी केर अनुभव होइत छन्हि, संकोच सेहो ! मुदा बेर-बेरक उत्साह वर्धन आ किछु मित्र सबहक सहयोगक बलें एम्हर मैथिली लेखन दिस गंभीरता सँ प्रवृत्त भेला य'.&lt;br /&gt;भारतीय भाषा परिषद सँ पुरस्कृत हिनक दू गोट छोट-छोट हिंदी कविताक अनुवाद प्रस्तुत करैत प्रसन्नताक अनुभव भ'रहल अछि !कविता वागर्थ - नवम्बर 2007 सँ साभार लेल गेल अछि . हमरासभ ई आशा क' सकैत छी जे मिथिलेशक मूल मैथिली रचना शीघ्रे पढ़बा लेल भेटत ! अनु. -कुमार सौरभ .&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;ईश्वरक संतान &lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;आइ&lt;br /&gt;जखन ऊपर सँ टूटि गेल अछि &lt;br /&gt;अपना सबहक सम्पर्क &lt;br /&gt;आ बन्न भ'गेल अछि &lt;br /&gt;ग्रंथक रचल जेनय &lt;br /&gt;की एखनहु जनमैत हेतैक &lt;br /&gt;देवता सबहक ओहिठाम संतान&lt;br /&gt;की राखल जाइत हेतैक ओकर सबहक नाम&lt;br /&gt;की ओहो सब अपन पहचान लेल छटपटैत हेतैक &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अपन जुआनीक दिन मे&lt;br /&gt;पोखरिक कात बैसि&lt;br /&gt;चुपचाप गिट्टी फेकैत रहैत हेतैक &lt;br /&gt;पानि मे ! &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;बच्चा भगवान होइत अछि&lt;/strong&gt;*&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;जे भगवान होइत छथि&lt;br /&gt;भस्म क' सकैत छथि &lt;br /&gt;चक्र चला हलालि सकैत छथि गरदनि &lt;br /&gt;भगवान पाथर बना सकैत छथि&lt;br /&gt;अभिमंत्रित जल छीटि&lt;br /&gt;किछु केर किछु क' सकैत छथि भगवान &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;बच्चा खाली कानि सकैत अछि &lt;br /&gt;हिचकि-हिचकि &lt;br /&gt;सूति जेबाक लेल ! &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;(&lt;strong&gt;*&lt;/strong&gt; तात्कालिक निठारी कांड आ बाल शोषण सँ व्यथित कविक अभिव्यक्ति .)&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-404339546950359?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/404339546950359/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2010/03/blog-post.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/404339546950359'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/404339546950359'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2010/03/blog-post.html' title='मिथिलेश कुमार राय केर दू गोट कविता'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-8037453445565773991</id><published>2010-01-29T00:11:00.000-08:00</published><updated>2010-01-29T00:22:42.297-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='डा. मंजू गीता मिश्राक आलेख'/><title type='text'>डा. मंजू गीता मिश्राक आलेख : मातृत्व</title><content type='html'>गर्भावस्था स्त्री जीवनक संगहि होमय वाला संतानक भावी जीवनक लेल महत्वपूर्ण आ संवेदनशील कालखंड होइत अछि । एहि क्रम मे स्त्रीक स्वस्थ आ सजग रहब बहुत ज़रूरी होइछ । एहि अवस्थाक विभिन्न लक्षण, परेशानी सँ बचाव, सहज ढंगे जच्चगी आ स्वस्थ सुन्दर शिशुक जन्म लेल ध्यान राखबा योग्य बिन्दु पर चर्चा क’ रहल छथि बिहारक प्रख्यात स्त्री रोग विशेषज्ञ- डा. मंजू गीता मिश्रा । आशा अछि ई आलेख पाठकक लेल लाभप्रद शिद्ध होयत । आलेख भारती मंडन (अंक-12, नवम्बर 2006) सँ सभार लेल गेल अछि ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;नारी जीवनक सबसँ गौरवशाली एवं सुखद अनुभव थिक मातृत्व ।&lt;br /&gt;ई नारी जीवनक परिपूर्णताक प्रतीक अछि । पूरा नौ मास अपन गर्भमे फलैत-फूलैत एक शिशुक अपन जान सँ बेसी देखभाल करैत छथि । तत्पश्चात एक फूल सन सुन्दर सुकोमल शिशु जन्म लैत अछि, यैह स्त्रीक सबसँ अनमोल उपहार एवं आनन्ददायक क्षण थिक । &lt;br /&gt; एहि नौ मासक दौरान गर्भवतीक भोजन एवं वातावरण पर &lt;br /&gt;निर्भर करैत अछि गर्भ मे पलैत शिशुक स्वास्थ्य एवं सुरक्षा ।&lt;br /&gt;भरपूर पौष्टिक भोजन, पर्याप्त आराम एवं आवश्यक व्यायामक संग&lt;br /&gt;-संग सम्पूर्ण निरोग शरीर गर्भस्थ शिशुकेँ पूर्णतया स्वस्थ राखि&lt;br /&gt;सकैत अछि । गर्भावस्थाक पहिल तीन मासक समय कष्टमय &lt;br /&gt;होइत अछि । उल्टी, अरूचि, सहज लक्षण होइत अछि । एकरा&lt;br /&gt;दूर करबाक लेल कम –कम मात्रा मे पांच-छओ बेर हल्लुक &lt;br /&gt;भोजन करबाक चाही । मौसमी फल, हरियर तरकारी आ दूध दही केर भरपूर सेवन करबाक चाही । वसायुक्त भोजन सँ बचबाक &lt;br /&gt;चाही । गर्भावस्थाक दौरान गर्भवतीक भूख तेज होइत अछि, एहि&lt;br /&gt;समयमे कम-कम मात्रा मे पौष्टिक लैत रहबाक चाही । अन्तिम तीन मे शिशु पेट मे बेसी हलचल कर’ लगैत छैक । हल्लुक भोजन &lt;br /&gt;कयला सँ शिशुक हलचल मे कोनो रूकाबट नहि होइत छैक (ई बच्चाक पूर्ण बिकासक लेल ज़रूरी होइछ ।), गर्भवती हल्कापन &lt;br /&gt;महसूस करैत छथि आ एहि तरहेँ शिशुक स्वास्थ्य आ पुष्टता सुनिश्चित होइत अछि । डाक्टरक परामर्शक अनुसार गर्भवतीकेँ&lt;br /&gt;कैल्शियम, प्रोटीन, विटामिन सी, लौह तत्व(आइरन), विटामिन&lt;br /&gt;-बी काम्पलैक्सक सेवन करबाक चाही । गर्भवती स्त्रीकेँ डाँड़ आ&lt;br /&gt;पीठ दर्दक शिकायत रहैत छनि जे कैल्शियम केर सेवन सँ ठीक भ जाइत छैक । &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;किछु सुझाव-&lt;br /&gt;1. गर्भवती स्त्रीकेँ तनाव रहित रहबाक चाही ।&lt;br /&gt;2. मसालेदार एवं तैलीय भोजन नहि करबाक चाही ।&lt;br /&gt;3. भारी वजन नहि उठैबाक चाही ।&lt;br /&gt;4. धुम्रपान, मद्यपान, खैनी-तम्बाकूक सेवन नहि करबाक चाही ।&lt;br /&gt;5. भीड़-भाड़युक्त जगह पर जायबा सँ बचबाक चाही ।&lt;br /&gt;6. संक्रमणक स्थिति नहि होमय देबाक चाही ।&lt;br /&gt;7. डायटिंग नहि करबाक चाही ।&lt;br /&gt;8. समय-समय पर डाक्टरी जाँच करैबाक चाही ।&lt;br /&gt;9. प्रसव कोनो कुशल डाक्टरक निरीक्षणमे करेबाक चाही ।&lt;br /&gt;10. उचित व्यायाम करबाक चाही ।&lt;br /&gt;11. टेटनसक दू टा सूई लेबाक चाही ।&lt;br /&gt;12. गर्भवतीकेँ दिन मे दू घंटा आ राति में आठ घंटा नियम&lt;br /&gt; सँ सुतबाक चाही ।&lt;br /&gt;13.पहिल तीन मास एवं अन्तिम डेढ़ मास यात्रा नहि करबाक &lt;br /&gt;   चाही ।&lt;br /&gt;14. कब्ज नहि हेबाक चाही ।&lt;br /&gt;15. गर्भवती स्त्रीकेँ ढ़ील-ढ़ाल वस्त्र पहिरबाक चाही ।&lt;br /&gt;16. दाँतक साफ-सफाई आ स्वस्थ मसुहरि लेल सजग रहबाक&lt;br /&gt; चाही ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;एहि तरहेँ स्वास्थ्य आ आदतिक प्रति सजग रहला सँ नौ मास पूरा &lt;br /&gt;भेलाक बाद एक स्वस्थ शिशुक जन्म होइत अछि, जकर किलकारी&lt;br /&gt;सँ घर आँगन गूँजि उठैत अछि ।&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-8037453445565773991?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/8037453445565773991/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2010/01/blog-post.html#comment-form' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/8037453445565773991'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/8037453445565773991'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2010/01/blog-post.html' title='डा. मंजू गीता मिश्राक आलेख : मातृत्व'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-2598707035180309094</id><published>2009-08-26T23:34:00.000-07:00</published><updated>2009-12-31T13:51:08.781-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='मनोज कुमार झा'/><title type='text'>मनोज कुमार झाक दू गोट हिंदी कविताक मैथिली अनुवाद</title><content type='html'>&lt;a href="http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz0cmPHbKPI/AAAAAAAAADc/7b3ZfCB2xdQ/s1600-h/manoj-k-jha.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 150px; height: 150px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz0cmPHbKPI/AAAAAAAAADc/7b3ZfCB2xdQ/s320/manoj-k-jha.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5421520969642223858" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;हिन्दीक युवा आलोचक राजीव रंजन गिरिक हिसाबें, मनोज कुमार झा हिंदी रचनाकारक टटका पीढ़ीक सब सं गंभीर अध्येता छथि। ‘सम्वेद’ पत्रिकाक हिनकर हिंदी कविता पर केन्द्रित एकगोट पुस्तिका हालहि मे बहरायल अछि। कविता में दार्शनिकताक गहींर प्रभाव। नब्बैक दशकक पूर्वार्धहि सं देशक शीर्षस्थ दार्शनिक लोकनिक संपर्क मे।&lt;br /&gt;हिंदी कविता जगत केर प्रखर युवा हस्ताक्षर बनि उभरय वाला मनोज कें मातृभाषा सं विशेष नेह छैन्हि। मैथिली मे लगातार लिखैत रहलाक बावज़ूद प्रकाशनक उपयुक्त मंच नहि भेट सकबक कचोट। मुदा एतेक त' साफ अछि जे मैथिलीक टटका पीढ़ी मे प्रतिभाक खगता नहि अछि। ज़रुरति अछि सहेजबाक।&lt;br /&gt;प्रस्तुत अछि - कथन (जुलाई -सितम्बर ,2008) मे प्रकाशित हिनकर दू गोट हिंदी कविताक मैथिली अनुवाद। दोसर कविता ‘स्थगन’ लेल कवि कें 2009 केर प्रतिष्ठित भारत भूषण अग्रवाल पुरस्कार !! अनुवाद केने छथि – कुमार सौरभ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;अहि कात सं जीवन&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;एतय तं मात्र&lt;br /&gt;पियास पियास पानि&lt;br /&gt;भूख भूख अन्न&lt;br /&gt;साँस साँस भविष्य&lt;br /&gt;ओहो तं जेना -तेना&lt;br /&gt;माटि पर घसि घसि कें देह&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;देवता&lt;br /&gt;तरहत्थ पर देय कनय ठाम&lt;br /&gt;कुडिऔनय अछि लालसाक पाँखि&lt;br /&gt;बचा क' राख'&lt;br /&gt;वा टांग तर दाबि&lt;br /&gt;अपन दुर्दिन लेल&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;घर कें किया धांगि रहल छंय&lt;br /&gt;इच्छाक नंगरा प्रेत&lt;br /&gt;हमरा सबहक संदूक मे&lt;br /&gt;तें मात्र सुइयाक नोक भरि जीवन&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;सुनबा मे आयल अछि&lt;br /&gt;आकाश खोलि देने अछि&lt;br /&gt;सबटा दरबज्जा&lt;br /&gt;सोंसे ब्रह्माण्ड आब&lt;br /&gt;हमरे सभहक&lt;br /&gt;चाही तें सुनगा सकैत छी&lt;br /&gt;कोनो तारा सं अपन बीड़ी&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;एतेक दूर पहुँचि पेबाक&lt;br /&gt;सतुआ नहि एम्हर&lt;br /&gt;हमरा सभकें तें&lt;br /&gt;कनेक हवा चाही आर&lt;br /&gt;कि डोलि सकय ई क्षण&lt;br /&gt;कनेक आर छाह&lt;br /&gt;कि बान्हि सकी अहि क्षण केर डोरि ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;00000000000&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;स्थगन&lt;br /&gt;&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;जेठक धह धह दुपहरिया मे&lt;br /&gt;जखन&lt;br /&gt;टांग तरक ज़मीन सं&lt;br /&gt;पानि धरि घुसकि जैत अछि&lt;br /&gt;चटपटाइत जीह ब्रह्माण्ड कें घसैत अछि&lt;br /&gt;ठोप ठोप पानि लेल&lt;br /&gt;सभटा लालसा कें देह मे बान्हि&lt;br /&gt;सभटा जिज्ञासा कें स्थगित करैत&lt;br /&gt;पृथ्वी सं पैघ लगैत अछि&lt;br /&gt;गछ्पक्कू आम&lt;br /&gt;जतय बांचल रहैत अछि&lt;br /&gt;ठोंठ भीजबा जोगर पानि&lt;br /&gt;जीह भीजबा जोगर सुआद&lt;br /&gt;आ पुतली भीजबा जोगर जगत&lt;br /&gt;चूल्हि केर अगिला धधरा लेल पात खड़रैत&lt;br /&gt;पूरा मसक जिह्वल स्त्री&lt;br /&gt;अधखायल आमक कट्टा लैत&lt;br /&gt;गर्भस्थ नेनाक माथ सोहराबैत&lt;br /&gt;सुग्गाक भाग्य पर विचार करैत अछि&lt;br /&gt;निर्माणाधीन नेनाक कोशिका सभ मे&lt;br /&gt;छिडिआयल अनेको आदिम धार मे&lt;br /&gt;चूबैत अछिआमक रस&lt;br /&gt;आ ओकर आँखि खुजैत जैत अछि&lt;br /&gt;ओहि दुनिया दिस&lt;br /&gt;जतय सबसँ बेसी जगह छेकने अछि&lt;br /&gt;जिनगी कें अगिला साँस धरि पार लगा पेबाक इच्छा&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;कपारक ऊपर सं एखनहि&lt;br /&gt;पार भेल छैक हवाई जहाज&lt;br /&gt;उडैत कालक गर्जनाक संग&lt;br /&gt;तकलकै उत्कंठित स्त्री&lt;br /&gt;अभ्यासें सम्हारैत आँचर&lt;br /&gt;जकरा फेर सं खसि पड़बाक छलहि&lt;br /&gt;उठल तें छलहि नज़रि&lt;br /&gt;अन्तरिक्ष धरि ठेकबा लेल&lt;br /&gt;मुदा चित्त मे पैसि गेलैक&lt;br /&gt;अधखायल आम&lt;br /&gt;&lt;span class=""&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;कोनो आर क्षण रहितैक त' क्यो बाजितै-&lt;br /&gt;शिशु चन्द्र बौनय अछि मुंह&lt;br /&gt;तरल चान चूबि रहल अछि&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;एखन तें सौंसे सृष्टि सुग्गाक लोल मे&lt;br /&gt;कम्पायमान !!!!!!&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-2598707035180309094?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/2598707035180309094/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/08/blog-post.html#comment-form' title='2 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/2598707035180309094'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/2598707035180309094'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/08/blog-post.html' title='मनोज कुमार झाक दू गोट हिंदी कविताक मैथिली अनुवाद'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz0cmPHbKPI/AAAAAAAAADc/7b3ZfCB2xdQ/s72-c/manoj-k-jha.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>2</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-7907914730496297868</id><published>2009-04-15T01:37:00.000-07:00</published><updated>2009-12-30T01:00:18.121-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='अनुप्रिया'/><title type='text'>अनुप्रियाक दू गोट कविता</title><content type='html'>&lt;div&gt;सुपौल (बिहार) मे जनमल अनुप्रियाक पढ़ौनी नवोदय विद्यालय, सुपौल मे भेल छैन्हि । हिन्दी कविता सँ अपन साहित्यिक यात्रा शुरू करय वाली अनुप्रिया &lt;span class=""&gt;हि&lt;a href="http://1.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SzsVV0AYfTI/AAAAAAAAACk/VuTLM-BBIqQ/s1600-h/280620092146.jpg"&gt;&lt;img id="BLOGGER_PHOTO_ID_5420950040952208690" style="FLOAT: left; MARGIN: 0px 10px 10px 0px; WIDTH: 182px; CURSOR: hand; HEIGHT: 178px" alt="" src="http://1.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SzsVV0AYfTI/AAAAAAAAACk/VuTLM-BBIqQ/s320/280620092146.jpg" border="0" /&gt;&lt;/a&gt;न्दी&lt;/span&gt; कविताक युवा पीढ़ी मे बेस चर्चित छथि । शोभनाथ यादव राष्ट्रीय कविता सम्मान आ स्पेनिन सृजन सम्मान भेटल छैन्हि । भारती मंडन अंक-12 (नवम्बर, 2006) मे प्रकाशित भ’ चुकल हुनक ई दू गोट कविता प्रस्तुतत करबाक उद्देश्य अछि जे ब्लागक माध्यमे नवीन पाठक वर्ग हुनकर कविता सँ परिचित होयत आ अनेको पाठकक त्वरित प्रतिक्रिया सँ हुनकर मौथिली लेखनक गतिक तीव्र होयबाक संभावना बढ़ि जायत । प्रसंगवश बतबैत चली जे अनु मैथिलीक यशस्वी साहित्यकार रामकृष्ण झा किसुनक पोती छथि । &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;भगजोगनी&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;हमरा लग ने दीप अछि&lt;br /&gt;ने बाती&lt;br /&gt;आर ने तेल&lt;br /&gt;तैयौ जरौने छी&lt;br /&gt;दीप उमेदक अपन&lt;br /&gt;आँखि मे&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;किछु एहेन घर&lt;br /&gt;किछु एहेन डगर&lt;br /&gt;किछु एहेन बस्ती जतय&lt;br /&gt;ढीठ भ’ जीबैत अछि अन्हार&lt;br /&gt;ओतय देखने छी हम&lt;br /&gt;टिमटिमाइत भगजोगनी&lt;br /&gt;जेना अपन मिरियैल इजोत सं&lt;br /&gt;ओ काटि देबय चाहैत होई&lt;br /&gt;घुप्प अन्हार&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;वैह भगजोगनी&lt;br /&gt;हमरा मन मे&lt;br /&gt;गहैत अछि विश्वास&lt;br /&gt;जे आब एतहु&lt;br /&gt;मनायल जायत दिवाली&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;आउ झक इजोत लेल&lt;br /&gt;एक-एक टा दीप जराबी ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;00000000000000000&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;देह&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अहां हमरा गहय चाहैत छलहुँ&lt;br /&gt;अपन बाँहि मे&lt;br /&gt;आ हम चाहैत छलहुँ&lt;br /&gt;अहाँक संग&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अहाँ छूबय चाहैत छलहुँ&lt;br /&gt;हमरा&lt;br /&gt;आ हम अहाँक हाथ पकड़ि&lt;br /&gt;पूरा करय चाहैत छलहुँ&lt;br /&gt;जीवन-जतरा&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;हमरा लेल तेँ अहां&lt;br /&gt;हमर आत्मा बनि गेल छलहुँ&lt;br /&gt;मुदा अहांक लेल&lt;br /&gt;हम- मात्र एकटा देह ।&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-7907914730496297868?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/7907914730496297868/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/04/blog-post_15.html#comment-form' title='4 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/7907914730496297868'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/7907914730496297868'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/04/blog-post_15.html' title='अनुप्रियाक दू गोट कविता'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://1.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SzsVV0AYfTI/AAAAAAAAACk/VuTLM-BBIqQ/s72-c/280620092146.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>4</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-5626669114243924028</id><published>2009-04-12T21:19:00.000-07:00</published><updated>2009-12-31T21:06:44.593-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='लोकसभा चुनाव 2009'/><title type='text'>कुमार सौरभक आलेख : प्रायश्चितक क्षण</title><content type='html'>&lt;div class="separator" style="border-bottom: medium none; border-left: medium none; border-right: medium none; border-top: medium none; clear: both; text-align: center;"&gt;&lt;a href="http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz0bDzp3-rI/AAAAAAAAADU/rd8L0_IVSXw/s1600-h/saurabh.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; cssfloat: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" ps="true" src="http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz0bDzp3-rI/AAAAAAAAADU/rd8L0_IVSXw/s320/saurabh.jpg" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;strong&gt;लोकतांत्रिक राजनीति केर संदर्भ में मिथिला&lt;br /&gt;प्रायश्चितक क्षण&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;1952 सॅ एखन धरि मिथिलाक कोनो समस्या,कोनो आकांक्षा प्रखर रूपें चुनावी मुद्दा बनि नहि उभरि सकल अछि । अशिक्षा, निजी स्वार्थ, जातिगत द्वेष आदि एकर प्रमुख कारण मानल जा सकैछ । एखन धरि मुख्यतः दलगत पूर्वाग्रह, जाति-पाति, व्यक्तिगत सम्बन्ध आ लाभ, दबंगइक दबाव, स्त्री उम्मीदवार केर देहक आकर्षण आदिक प्रभाव वा विकल्पक अभाव मे मतदान कयल जाइत रहल छैक । बिकासक मामला मे अहि क्षेत्रक उपेक्षाक लेल अहि तरहक प्रवृत्ति सबसं बेसी जिम्मेदार अछि । अहू से बेसी दुर्भाग्यपूर्ण थिक अहि क्षेत्र मे, विकासक काज आ आकांक्षा पूर करबाक प्रयास करय वाला व्यक्ति आ दल केर घनघोर उपेक्षा । चिर प्रतीक्षाक उपरांत मैथिलीक अष्टम् अनुसूची मे प्रवेश आ कोसीक पूब आ पच्छिम मे बंटल मिथिला के जोड़बाक महत्वाकांक्षी योजना- कोसी रेल सेतुक निर्माण लेल स्वीकृति देबय वाला गठबंधन सरकारक अहिठामक चुनाव मे चित बजार खसब, एकर उदाहरण थिक । अहि तरहक अनुभव सॅ नेता सबहक अकर्मण्य चरित्र बहुत बेसी प्रोत्साहित होइत छैक । कोनो क्षेत्रक प्रति ई धारणा जे अहिठाम काज करब नहि करब कोनो मुद्दा नहि थिक ओहि क्षेत्र लेल कतेक घातक भ सकैछ, सहजे अनुमान लगायल जा सकैत अछि । यैह कारण थिक जे मैथिल जनमानसक एकटा मान्य नेता बिहारक मुख्यमंत्री बनलाक बाद उचित अधिकारिणी मैथिली के कात क’, उर्दू के द्वितीय राज भाषा घोषित करबाक अक्षम्य कृत्य क’ पबैत छैथि । समाजवादी आंदोलनक पृष्ठभूमि मे उपजल जातिगत राजनीतिक धुरंधर एकटा गप्पी नेता मैथिली के बी.पी.एस.सी. सॅ बाहर करबाक दुस्साहस करैत छैथि । वैह नेता क्षेत्रक एकटा जाति विशेष के मोन भरि गरियाबैत छैथि आ निर्लज्जताक हद देखू जे बदलैत राजनीतिक परिदृश्य मे ओहि जाति के समाजक सबसॅ सज्जन जाति कहि आशीर्वाद मांगैत छैथि आ गप्पक राजनीति कतेक प्रभावी भ सकैत से देखा दैत छैथि ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;जूझि रहल अछि मिथिला &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;1.बाढि सॅ तबाही आ विस्थापनक समस्या.&lt;br /&gt;2.कोसी क्षेत्र मे पीबाक पानिक समस्या (आइरनक अधिकता- स्वास्थ्य लेल सबसॅ पैघ संकट).&lt;br /&gt;3 गरीबी आ भूखमरी.&lt;br /&gt;4.खेतिहरक बदतर स्थिति.&lt;br /&gt;5.अराजक सरकारी शिक्षा व्यवस्था आ विश्वविद्यालयी शिक्षाक कंडम हालत.&lt;br /&gt;6.व्यापक बेकारी आ बेगारीक समस्या.&lt;br /&gt;7.माछ-मखान उद्यमक अधोगति. कोनो तरहक लघु आ कुटीर उद्यम के प्रोत्साहनक घोर खगता.&lt;br /&gt;8.बेमार स्वास्थ्य सेवा.&lt;br /&gt;9.लचर पुलिसिया तंत्र.. &lt;br /&gt;10.जर्जर परिवहन व्यवस्था. &lt;br /&gt;11.बिजली संकट.&lt;br /&gt;12.दबंगई आ रंगदारी वसूली.&lt;br /&gt;13.जड़ि तक पसरल भ्रष्टाचार.&lt;br /&gt;14.मैथिली के समुचित इज्जति नहि भेटब.&lt;br /&gt;15.किछु अहिन्दी भाषी राज्य मे एम्हुरका लोक सबहक संग अशोभनीय आ अमानुषिक व्यवहार.&lt;br /&gt;16.नेपाल सीमा सॅ सटल क्षेत्र मे अंधाधुंध तस्करीक माध्यमे घटिया आ अहितकर भोज्य पदार्थ आ समान सॅ अंटल बजार.&lt;br /&gt;17.बंगलादेशी घुसपैठिया सबहक पूर्वोत्तर सीमान्त मिथिला मे&lt;br /&gt;गुपचुप ढ़ंगे पसरैत पैर.&lt;br /&gt;18.पर्यटन क्षेत्रक रूप मे विकसित हेबाक संभावनाक अछैतो&lt;br /&gt;सरकारी उदासीनता.&lt;br /&gt;19. हिटलरी प्रशासनिक व्यवस्था.&lt;br /&gt;20. बिकास काजक काउछ चैलि.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अहि सबहक अतिरिक्त आनो कतेक समस्या प्रत्यक्ष वा परोक्ष रूपें मुंह बाबि ठाढ़ अछि जे हमर वैयक्तिक सीमाक कारणें इंगित नहि भ सकल अछि । अहि तरहक गंभीर समस्या सबहक निदान लेल हमरा सब कहिया राजनीतिक दृष्टि सॅ संगठित होयब ???????? &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;मित्र, कमजोरी हमरे सबहक आत्मा मे पैसल अछि । जतय जैतुक (दहेज) सन निकृष्ट व्यापारक खुलल मंडी (Open Market) होइ, ओहि ठामक लोकक नैतिक चरित्रक केहेन आकलन कयल जा सकैत अछि ???? मौस, दारू, आ सौ-सौ केर एक दूइ टा नोट पर बिकि जाइ वाला हमसब बदलावक अपेक्षो कोन मुंहे करी ????&lt;br /&gt;ब्लाग धरि पहुंच राखय वाला अपना सब एहेन तथाकथित बुधियार सबहक लेल यैह प्रायश्चित भ सकैत अछि जे अपन गामक आ प्रभावक लोक सबके हाथ जोड़ि जोहारि करी - “ भैया, कका, ददा बहुत भ गेले !!!! कम सॅ कम अहू बेर अपन चुनावी दायित्व बुझियौ !!!!!!!!!!!!!! ” &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;नीक होयत जे हम सब अहि बेर (लोकसभा चुनाव-2009 मे) सब तरहक पूर्वाग्रह सॅ उपर उठि , उम्मीदवारक व्यक्तिगत छवि आ विकास लेल प्रतिबद्धताक आधार पर मतदान करी आ बेसी सॅ बेसी संख्या मे मतदान लेल निकली ।&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-5626669114243924028?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/5626669114243924028/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/04/blog-post.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/5626669114243924028'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/5626669114243924028'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/04/blog-post.html' title='कुमार सौरभक आलेख : प्रायश्चितक क्षण'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz0bDzp3-rI/AAAAAAAAADU/rd8L0_IVSXw/s72-c/saurabh.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-3663764686192047923</id><published>2009-03-06T03:19:00.000-08:00</published><updated>2009-03-06T03:23:33.294-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='पैघ व्यक्तित्व छोट विचार'/><title type='text'>पैघ व्यक्तित्व छोट विचार</title><content type='html'>जनसत्ताक 1 मार्च 2009, रवि दिनक अंक में अपन स्तम्भ कागद कारे में प्रभाष जोशी एक रेल यात्राक विवरण देइत रेल बोगी में एक गोट दम्पत्तिक आपसी व्यव्हार (जे हुनका अरुचिकर लागलैन)&lt;br /&gt;केर जिक्र केने छथि. ओ लिखैत छथि - मुस्कान आ बोली सं ओ दंपत्ति बिहारक लगैत छलै.&lt;br /&gt;बोली सं प्रान्त चिह्नब कोनो विशेष बात नहि मुदा मुस्कान सं ??????&lt;br /&gt;की बिहारक लोक सबहक मुस्कान आन प्रान्तक लोक सब सं भिन्न होइत छैक ???&lt;br /&gt;( इ किछु आर नहि पूर्वाग्रहक प्रस्तुति थिक.) जेना कि हुनकर वर्णन छैन्हि अहि मुस्कानक कोनो नीक अर्थ लगायब मोश्किल अछि. संस्मरणक अंत होइत होइत एहन संकेत भेंटत अछि ओ दंपत्ति तें अभद्र छलै जें बिहारक छलै. हुनकर स्तम्भ सं सन्दर्भ अंश उपलब्ध करायल जा रहल अछि. प्रभाष जोशी सन व्यक्तित्व सं अहि तरहक टिपण्णीक अपेक्षा नहि कयल जा सकैछ.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-3663764686192047923?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/3663764686192047923/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post_2055.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/3663764686192047923'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/3663764686192047923'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post_2055.html' title='पैघ व्यक्तित्व छोट विचार'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-1128262379059458992</id><published>2009-03-06T02:47:00.000-08:00</published><updated>2009-03-06T02:51:22.187-08:00</updated><title type='text'>जनसत्ता सं लेल गेल सन्दर्भ अंश</title><content type='html'>&lt;a href="http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SbD_qleig9I/AAAAAAAAAAc/SrZILv4f_OQ/s1600-h/p+joshi.jpg"&gt;&lt;img style="cursor:pointer; cursor:hand;width: 100px; height: 320px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SbD_qleig9I/AAAAAAAAAAc/SrZILv4f_OQ/s320/p+joshi.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5310025067749606354" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-1128262379059458992?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/1128262379059458992/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post_06.html#comment-form' title='2 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/1128262379059458992'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/1128262379059458992'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post_06.html' title='जनसत्ता सं लेल गेल सन्दर्भ अंश'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://3.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SbD_qleig9I/AAAAAAAAAAc/SrZILv4f_OQ/s72-c/p+joshi.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>2</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-6860774274920405857</id><published>2009-03-01T01:41:00.000-08:00</published><updated>2009-03-01T02:08:16.661-08:00</updated><title type='text'>कृतघ्न मनुख बेमार आलोचना.</title><content type='html'>मैथिली साहित्यक समृद्धि कें स्वीकारबा में प्राय: एकरा सं परिचित आनो भाषा-भाषी कं असोकर्ज  नहि बुझैत छैन्हि. मुदा जे गप विचारवाक अछि से थिक साहित्यिक समृद्धिक पाछू किनका सबहक  खपि जेनाय रहल छैन्हि.&lt;br /&gt;नाम गिनेबा लेल जं भिडि जाइ त' असमाप्य श्रृंखला शुरू भ' जायत. &lt;br /&gt;मुदा कृतघ्नता में हमर सबहक जोर नहि. भाषा संस्कृतिक नाम पर भरि जीवनक होम क' देनिहार  कें हम सब बेर-बेर मोन तक पारब उचित नहि बुझैत छी.  जीबैत काल धरि किछु गोष्ठीक  अध्यक्षता आ छोट छिन सम्मानक अलावे हुनका सबहक हिस्सा किछु नहि अबैत छैन्हि. अहि दुर्भाग्य पूर्ण  प्रसंग सं अपना सबहक सौन्दर्यबोध आ संस्कृतिबोधक इयत्ता संदेहक वस्तु &lt;br /&gt;बनि गेल अछि. अतीतक तीत अनुभव नवतुरिया सबकें सहज नहि होमय द' रहल छैक. अहि  सन्दर्भ में युवा रचनाकार अखिल आनंदक ई गप उल्लेख करबा योग्य अछि – “ मैथिली सं पाइक आस  तं नहिये रहैत छैक कम सं कम सही मूल्यांकन त' होए’’. गुणगान आ निंदाक बीच फंसि दम तोइर  रहल मैथिली आलोचनाक सधल इलाज़ बहुत जरूरी छैक .&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-6860774274920405857?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/6860774274920405857/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post_394.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/6860774274920405857'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/6860774274920405857'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post_394.html' title='कृतघ्न मनुख बेमार आलोचना.'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-5979374545444342661</id><published>2009-03-01T01:33:00.000-08:00</published><updated>2009-12-30T00:46:45.874-08:00</updated><title type='text'>मन्त्रेश्वर झा के साहित्य एकादमी</title><content type='html'>&lt;a href="http://4.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SzsRZIQmQgI/AAAAAAAAACU/r0hcOQQcqOU/s1600-h/mantreshwar+jja.jpg"&gt;&lt;img id="BLOGGER_PHOTO_ID_5420945699882025474" style="FLOAT: left; MARGIN: 0px 10px 10px 0px; WIDTH: 151px; CURSOR: hand; HEIGHT: 200px" alt="" src="http://4.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SzsRZIQmQgI/AAAAAAAAACU/r0hcOQQcqOU/s320/mantreshwar+jja.jpg" border="0" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;div&gt;&lt;span style="color:#000000;"&gt;&lt;span class=""&gt;किछु&lt;/span&gt; गोटे चुपचाप सृजन क' भाषा, साहित्यक हित क' जायत छथि. मन्त्रेश्वर झा ताहि में सं एक छथि. 'कतेक डारि पर' हुनकर आत्मकथा थिक जकरा पढ़लाक बाद माटि सं जुडल एक टा साधारण व्यक्ति केर सतत संघर्ष आ आत्ममन्थनक गहींर स्वरुप सं परिचय होइत छैक. हुनकर जीवन यात्रा कोनो दिलचस्प किस्सा सं कम नहि अछि. हुनकर नीक स्वास्थ्य आ दीर्घ जीवनक हार्दिक कामना.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-5979374545444342661?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/5979374545444342661/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post_01.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/5979374545444342661'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/5979374545444342661'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post_01.html' title='मन्त्रेश्वर झा के साहित्य एकादमी'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://4.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SzsRZIQmQgI/AAAAAAAAACU/r0hcOQQcqOU/s72-c/mantreshwar+jja.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-8846126029513551005</id><published>2009-03-01T01:06:00.000-08:00</published><updated>2010-01-02T21:45:10.460-08:00</updated><title type='text'>जयकांत मिश्रक जायब</title><content type='html'>&lt;a href="http://4.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz3oL1N9xDI/AAAAAAAAADk/bfW27Nlkbio/s1600-h/Jayakanta_Mishra.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 250px; height: 230px;" src="http://4.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz3oL1N9xDI/AAAAAAAAADk/bfW27Nlkbio/s320/Jayakanta_Mishra.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5421744816385803314" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;जयकांत मिश्र लेल मिथिलाक दधीचि कहब कम होयत. जयकांतक पर्याय मात्र जयकांत भ'सकैछ. इलाहबाद में रहितो मैथिली आ मिथिलाक लेल हुनक अनवरत संघर्ष सदति आदर्श रहत. &lt;br /&gt;नव पीढी में मायिक भाषा आ मायिक भूमि लेल अनुराग, सम्मान आ गौरवक भाव भरल रहय तखने एहेन विभूतिक ह्रदय जुडा सकत.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-8846126029513551005?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/8846126029513551005/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post.html#comment-form' title='2 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/8846126029513551005'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/8846126029513551005'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/03/blog-post.html' title='जयकांत मिश्रक जायब'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://4.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Sz3oL1N9xDI/AAAAAAAAADk/bfW27Nlkbio/s72-c/Jayakanta_Mishra.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>2</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-7634141430340263504</id><published>2009-02-16T06:22:00.000-08:00</published><updated>2009-02-16T06:26:33.550-08:00</updated><title type='text'>मूल पर्चाक छायाप्रति</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SZl3GOziLJI/AAAAAAAAAAU/VfBsrShSgSk/s1600-h/Maithili+Mandan+parchi.jpg"&gt;&lt;img style="cursor:pointer; cursor:hand;width: 231px; height: 320px;" src="http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SZl3GOziLJI/AAAAAAAAAAU/VfBsrShSgSk/s320/Maithili+Mandan+parchi.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5303400985142635666" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-7634141430340263504?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/7634141430340263504/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/02/blog-post_16.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/7634141430340263504'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/7634141430340263504'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/02/blog-post_16.html' title='मूल पर्चाक छायाप्रति'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/SZl3GOziLJI/AAAAAAAAAAU/VfBsrShSgSk/s72-c/Maithili+Mandan+parchi.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6612614954906480234.post-8844290401382836916</id><published>2009-02-16T06:13:00.000-08:00</published><updated>2009-02-16T06:22:23.368-08:00</updated><title type='text'>मैथिली युवा लेखन  पर संगोष्ठी</title><content type='html'>आइ दिनांक 16.02.2009 कें मैथिली मंडनक तत्वावधान में 'मैथिली युवा लेखन दशा आ दिशा' विषय &lt;span&gt;पर&lt;/span&gt; शहीद भगत सिंह कॉलेज, नई दिल्ली में एक टा संगोष्ठीक आयोजन कयल गेल. एहि अवसर पर देशक विभिन्न भाग स' आयल टटका पीढीक सक्रिय भागीदारी रहल. बनारस से आयल 'नवतुरिया' केर संपादक अरुणाभ, कटिहार (बिहार) से रोहित झा,  दिल्ली से अलोक रंजन, मिथिलेश कुमार राय, फिरदौस,  धर्मव्रत चौधरी, देवांशु वत्स, सेतु कुमार वर्मा प्रमुख वक्ता छलाह. ऑडियो कोंफ्रेंसिंग के जरिये गाजियाबाद से मैथिली आ हिंदीक प्रख्यात कथाकार - संपादक अनलकांत ( गौरीनाथ ) आ सहरसा सं चर्चित युवा कथाकार - कवि अखिल आनंद सभा स' जुड़लैथ. संगोष्ठीक संचालन युवतम रचनाकार कुमार सौरभ केलैथ. एहि अवसर पर नवतुरक रचनाकार सबहक क्षोभ एकटा पर्चा पर देखल गेल जे सभा में उपस्थित करीब एक सौ रचनाकार पाठकक बीच वितरित कयल गेल. मूल पर्चाक छायाप्रति प्रस्तुत कयल जा रहल अछि.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6612614954906480234-8844290401382836916?l=maithilimandan.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://maithilimandan.blogspot.com/feeds/8844290401382836916/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/02/blog-post.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/8844290401382836916'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6612614954906480234/posts/default/8844290401382836916'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://maithilimandan.blogspot.com/2009/02/blog-post.html' title='मैथिली युवा लेखन  पर संगोष्ठी'/><author><name>Maithili Mandan</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12275295811054714013</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='22' height='32' src='http://2.bp.blogspot.com/_7MAOGpyr51A/Szj2mISD6WI/AAAAAAAAABs/Wr-2023r5kg/S220/untitled.bmp'/></author><thr:total>1</thr:total></entry></feed>
